Tričko Václav Morávek

Václav Morávek (krycí jména León, Mladý, Vojta, Ota a Procházka, známý také jako Pobožný pistolník) (8. srpna 1904, Kolín – 21. března 1942, Praha) byl nejmladší člen legendární odbojové trojice Mašín, Balabán, Morávek, přezdívané gestapem Tři králové, která působila na území Protektorátu v letech 1939–1942. Morávek vydržel na svobodě ze slavného trojlístku nejdéle. Padl 21. března 1942 při přestřelce s agenty gestapa. Roku 2005 povýšen in memoriam do hodnosti brigádního generála.

Společně s dalšími bývalými důstojníky československé armády se podílel na budování krajské organizace Obrany národa. Byl zařazen do štábu divize při Zemském velitelství - Čechy jako zpravodajský důstojník. Na podzim 1938 se v Praze seznámil s pplk. Balabánem a pplk. Mašínem, s nimiž vytvořil zpravodajsko-diverzní skupinu, později známou jako Tři králové. Skupina shromažďovala řadu informací ze všech sfér života protektorátu, které vyhodnocovala a odesílala do zahraničí. Na jaře 1940 byl nucen přejít do ilegality, neboť se mu na stopu dostalo gestapo.

Od konce jara 1940 se na žádost plk. gšt. Františka Moravce, přednosty II. odboru MNO v Londýně stal kontaktní spojkou exilu na Paula Thümmela, známého jako agent A-54. Koncem roku společně s Mašínem vytvořily další spojení s exilem prostřednictvím vysílačky Sparta II. Byl vynikající střelec (předválečný přeborník Československé armády ve střelbě z pistole) a všude s sebou nosil dvě pistole a spoustu zásobníků. Mimo to byl též hluboce věřícím křesťanem - neodmyslitelnou družkou jeho pistolí byla kapesní Bible kralická, v níž si každý večer (bylo-li to možné) četl. Když se ho Mašín na jednom z jejich prvních setkání zeptal, v co vlastně věří, odpověděl mu legendární větou: „Věřím v Boha a ve své pistole!“^[1]

Morávek vynikal mezi Třemi králi místy až ztřeštěnou odvahou. Na pražské velitelství gestapa pravidelně doručoval ilegální časopis V boj!, neváhal navštívit v převleku oblíbenou hospodu Oskara Fleischera, šéfa skupiny pověřené jeho dopadením, a nechal si od něj připálit cigaretu. Poté mu poslal přátelskou zdravici s upozorněním na toto setkání - přes jeho šéfa. (Rozzuřený Fleischer prý po seznámení se s touto neblahou zprávou vyrazil vzteky bez sebe na ulici a pozatýkal několik kolemjdoucích chodců. Posléze musel všechny propustit).^[1]

Na jaře 1941 se gestapu podařilo skupiny Tří králů skoro celou zlikvidovat; v dubnu byl zatčen Balabán, v květnu byl potom zatčen Mašín, když kryl ústup svých spolubojovníků z obklíčeného bytu v Nuslích (při riskantním útěku oknem přišel Morávek o levý ukazováček). Přes zatčení spolupracovníků se mu dařilo udržet v chodu ilegální vysílačku a udržoval i spojení s Thümmelem. Na podzim 1941 navázal kontakt s dalšími odbojovými skupinami (Kapitán Nemo a Jindra), neboť na zbývající sítě ON již bylo napojeno gestapo.

V říjnu 1941 gestapo poprvé zatklo Thümmela pro podezření ze spolupráce s odbojem. Od něj se dostalo Morávkovi na stopu; 19. prosince 1941 se ještě dokázal z obklíčení prostřílet, 21. března 1942 již tolik štěstí neměl. Po dalším zatčení na jeho stopu přivedl gestapo opět Thümmel, který agentům prozradil termín schůzky.

21. března se měl s Thümmelem setkat poblíž Ořechovky. Vydal se tam společně s rotmistrem Václavem Řehákem. Průběh zatčení a Morávkovy smrti nebyl dosud úplně objasněn. Podle jedné z verzí Řehák, který šel napřed, byl dopaden agenty gestapa. Část agentů gestapa zůstala v úkrytu a Morávek tedy nabyl dojmu, že na gestapáky stačí a s pistolemi v rukou se vydal svému spolupracovníkovi na pomoc. Vzápětí se však z úkrytů vyhrnul zbytek gestapáků. Morávek se dal na útěk. Během útěku od místa setkání k topolům u Prašného mostu, kde padl mrtev, vypálil asi 50 ran a poranil blíže neurčený počet pronásledovatelů. Sám potom poblíž Prašného mostu zahynul.

zdroj: WIKIPEDIE